|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Intergovernmentální spolupráce při řešení krize eurozóny
Nevola, Jan ; Havelka, Vít (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice eurokrize s cílem zjistit, jakými prostředky byla řešena. Zaměřuje se na období mezi lety 2010 až 2012, kdy byla přijímána řada zásadních opatření a zároveň vznikaly nové organizace, které zajišťovaly finanční asistenci členským státům eurozóny. Práce analyzuje tyto nové instituce a také povahu těchto rozhodnutí. Záměrem je zjistit, zda kroky vedoucí k záchraně eurozóny měly převážně intergovernmentální povahu nebo zda hlavním hybatelem procesů byly supranacionální instituce. V úvodních kapitolách jsou vysvětleny příčiny krize, její institucionální rámec a představeny některé názory na způsob řešení krize na základě prací dalších autorů. Dále je popsán teoreticko-analytický rámec, který vychází z teorií intergovernmentalismu, resp. liberálního intergovernmentalismu a neofunkcionalismu. Analytická část práce nejprve popisuje zvolenou metodologii výzkumu, výsledky jsou poté prezentovány v diskuzi. V ní jsou zjištěné poznatky konfrontovány s výzkumy jiných autorů, kteří analyzovali tuto problematiku. Závěr shrnuje práci jako celek a na základě výsledků analýzy zodpovídá výzkumnou otázku stanovenou v úvodu práce.
|
|
|
ESA - A Hindrance for Further Supranationalization?
Farkač, Martin ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of International Studies Department of European Studies Master's Thesis 2018 Martin Farkač CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of International Studies Department of European Studies ESA - A Hindrance for Further Supranationalization? Master's thesis Author: Martin Farkač Study programme: International Territorial Studies Supervisor: Mitchell Young, M.A., Ph.D. Year of the defence: 2018 Declaration 1. I hereby declare that I have compiled this thesis using the listed literature and resources only. 2. I hereby declare that my thesis has not been used to gain any other academic title. 3. I fully agree to my work being used for study and scientific purposes. In Prague on 5 January 2018 Martin Farkač References FARKAČ, Martin. ESA - A Hindrance for Further Supranationalization?. Praha, 2018. 97 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Department of European Studies. Supervisor Mitchell Young, M.A, Ph.D. Length of the thesis: 143 247 characters with spaces; 169 374 characters with spaces if notes and text fields are included Abstract The aim of this masters thesis is to assess the relation between two organizations with competences towards the European space policy...
|
|
|
Soudní dvůr Evropské unie: motor integrace?
Veselý, Petr ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání tématu vlivu Soudního dvora Evropské unie na proces evropské integrace. Za tímto účelem si práce pokládá otázku "Jakým způsobem ve vybraných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie přispěl ke zrychlení a prohloubení evropské integrace?" Po vymezení metodologického rámce práce obsáhle mapuje teoretické směry a autory, kteří se tématem vlivu Soudního dvora na integraci zabývali: neofunkcionalismus, intergovernmentalismus, neoracionalismus, supranacionalismus a legalistický přístup. V třetí části bylo pro analýzu v práci vybráno pět klíčových aktivistických rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (Evropského soudního dvora): Van Gend en Loos, Costa vs. E.N.E.L., Internationale Handelsgesellschaft, Les Verts a Francovich. Práce mapuje kromě politické situace při jejich vyhlášení rovněž reakce členských států na ně a dopady, které tato rozhodnutí měla. V poslední části se pak práce pokouší o propojení závěrů teoretických směrů a poznatků získaných analýzou klíčových rozhodnutí. Dochází k závěru, že Soudní dvůr k zrychlení a prohloubení evropské integrace přispěl, především ustavením principů přímého účinku, přednosti evropského práva a konstitucionalizace Smluv, které ve svém důsledku především zvýšily hodnotu členství v nadnárodní struktuře pro členské státy. Přesto je...
|
|
|
Perspektiva společné imigrační politiky EU
Kuzmič, Michal ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Bakalářská práce s názvem Perspektiva společné imigrační politiky EU se primárně zaměřuje na téma pracovní imigrace do EU ze třetích zemí. Práce si klade dvě výzkumné otázky. První se ptá po způsobu, jakým se projevuje rozpor mezi nadnárodním a mezivládním, popř. čistě národním, přístupem v oblasti legální pracovní imigrace ze třetích zemí. Druhá otázka se ptá na míru ochoty členských států liberalizovat vstup (a pobyt) imigrantů ze třetích zemí na svoje pracovní trhy. Pro zodpovězení otázek byly analyzovány reakce třinácti zemí a Hospodářského a sociálního výboru (HSV) na otázky položené Evropskou komisí v rámci Zelené knihy o přístupu EU k řízení ekonomické migrace z roku 2005. Za pomoci škály postoje k harmonizaci imigrační legislativy a škály pro míru otevřenosti vůči imigraci bylo možné vytvořit "mapu", která slouží ke srovnání přístupů jednotlivých států a HSV ke spolupráci v oblasti pracovní imigrace na úrovni EU. Závěrem práce je, že většina zkoumaných států (11 ze 13) preferuje "žádný až nízký" stupeň harmonizace a téměř stejná většina (10 ze 13) se vymezuje vůči pracovní imigraci "restriktivně" nebo "spíše restriktivně". Zbývající státy a HSV se u první otázky profilují spíše proharmonizačně a u druhé otázky "spíše liberálně" až "liberálně". Výsledky potvrdily předpoklad realistické teorie o dominantní roli států a jejich neochotě vzdát se svých kompetencí ve prospěch nadnárodních institucí.
|
host ::
RSS.